STEM pro Díky, že můžem, duben 2025,
II. část zveřejněna v září 2025
Postoje a priority mladé generace
Kvantitativní výzkum
Mladí Češi ztrácejí naději v lepší budoucnost, přesto častěji než jiné generace věří, že mohou přispět ke změně. Vyplývá to z nového průzkumu, který spolek Díky, že můžem realizoval ve spolupráci s výzkumným ústavem STEM. Výsledky výzkumu jsou základem platformy Generace F, která otevírá celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější.
Čeští prvovoliči nadprůměrně důvěřují institucím a demokracii vnímají jako nejlepší formu vlády. V politických postojích se nejčastěji shodují se svými rodiči. V pozimních volbách chtějí volit nejmenší zlo, a budou se rozhodovat z dojmu z předvolebních debat. Vyplývá to z výzkumu, který pro spolek Díky, že můžem zpracoval analytický ústav STEM. Data byla shromážděna na jaře 2025 a část zaměřenou právě na prvovoliče a faktory ovlivňující jejich volební rozhodování zveřejňujeme nyní. Základní postoje mladých voličů se totiž dlouhodobě ukazují jako poměrně stabilní.
Hlavní závěry výzkumu o mladé generaci
- Mladí lidé se v mnoha ohledech až překvapivě podobají starším generacím. Generace se shodnou na tom, že nejpalčivějšími problémy jsou ty, které se bezprostředně týkají jejich běžných životů. Jde hlavně o náklady na bydlení a živobytí a obecně o zdražování. Tyto oblasti též očekávají, že bude naše společnost a stát řešit přednostně.
- Zcela se potvrzuje, že nejpalčivějším tématem, které mladá generace řeší, je dostupnost a cena bydlení. Tento aspekt je pro ně navíc charakteristicky mnohem důležitější než pro starší lidi. Méně citliví jsou mladí lidé k mezinárodnímu dění a obecně se u nich projevuje převaha proevropsky smýšlejících.
- Mladí jsou specificky citlivější na některé vybrané oblasti. Patří mezi ně životní prostředí a ochrana klimatu, vzdělávání i moderní technologie nebo o lidská práva. Žádná z takových oblastí však nepřekonává problémy z řad každodenních starostí, pouze mezi mladými je více těch, kteří k nim přihlíží.
- V hodnocení stavu a směřování české společnosti se do velké míry shodnou s ostatními. V celé české veřejnosti převládá spokojenost s vlastním životem, ale také dojem, že se věci v naší zemi ubírají nesprávným směrem či že se nezlepšují. Též podíl životních pesimistů a optimistů mezi nimi příliš nevybočuje.
- Mezi mladými lidmi je jasná shoda na tom, že ČR je bezpečnou zemí a dobrým místem k životu, stejně tak to vidí i starší věkové skupiny.
- Generace se shodnou, že v ČR nyní převládá tzv. blbá nálada. Též mezi nejoptimističtějšími mladými si toto myslí téměř tři čtvrtiny z nich.
- Necelých 80 % mladých si myslí, že starší generace nerozumí jejich potřebám, zatímco asi polovina mladých soudí, že mladá generace nerozumí potřebám a problémům starších. Postoj starší generace je pak téměř zrcadlově převrácený.
- Mladí mají nejpozitivnější vztah k demokracii, přesto je i mezi nimi stejně jejích zastánců jako pochybujících (>40 %). Přestože se mladí lidé o politiku zajímají nejméně a nejméně se v ní orientují, nacházíme mezi mladými lidmi největší zastoupení (36 %) těch, kteří mají pocit, že mohou svou vlastní aktivitou přispět k řešení problémů, jimž naše země čelí.
- Mladí lidé si nejčastěji (dvě třetiny) o své generaci myslí, že jsou její zájmy zastoupeny v politice nedostatečně. Myslí si to ale také více než polovina lidí ve věku 60+.
- Výrazně vyšší důvěru než ostatní mají mladí v Ústavní soud, prezidenta, NATO a EU. Obecně ale všem institucím důvěřují více než lidé ve starším věku.
Hlavní závěry o letošních prvovoličích (17–20 let)
I přesto, že jde o výzkum z jara roku 2025 a mohlo dojít k drobným posunům, základní tendence a postoje se dynamicky nemění. Je tedy možné se na problematiku dívat optikou těchto dat i nyní.
- Polovina z nich vnímá svou budoucnost jako nejistou, vůči situaci v ČR a k domácímu vývoji jsou ale nadprůměrně shovívaví, i když dvě pětiny si myslí, že se situace neubírá správným směrem.
- Současný režim hodnotí jako jasně lepší než ten předlistopadový, nadprůměrně často (polovina) vidí demokracii jako nejlepší formu vlády. Zde se nejspíš odráží to, že jiný než současný režim neznají a že obvykle se s ním zatím nemuseli příliš konfrontovat.
- Ve svých postojích a prioritách jsou blíže voličům nakloněným vládním stranám či Pirátům a Zeleným. Z hlediska pořadí oblastí a obav se ale od celé veřejnosti příliš neliší.
- Specifické odchylky v intenzitě pak vyplývají především z jejich věku a životní situace. Nejvíce ze všech mají za prioritu kvalitu vzdělávání, naopak nejméně by jejich vyhlídky vylepšila vyšší podpora rodin s dětmi. Relativně málo je (zatím) trápí náklady na živobytí, naopak se více obávají o nalezení dobré pracovní pozice.
- Nadprůměrně důvěřují různým institucím, zejména ČT a EU, ale také v Ústavní soud, prezidenta, NATO a EU.
- Z podstaty nemají ještě voličskou zkušenost se sněmovními volbami, jen část z nich mohla volit v prezidentské volbě nebo v některých z loňských voleb. Nejčastěji se také v politických postojích shodují se svými rodiči. O politiku se zajímají průměrně a vyznají se v ní podprůměrně.
- Sledujeme poměrně vysokou nejistotu ohledně jejich účasti – jistě přijde jen asi 40 % z nich, dalších 40 % v různé míře váhá. Ještě zpravidla nemají, ke komu být loajální, a nejčastěji jsou ochotni se svým hlasem experimentovat. Polovina z nich by uvítala vznik nové strany, protože současná nabídka jim přijde nedostatečná.
- Kromě volby nejmenšího zla budou chtít nadprůměrně často volit podle dojmu z předvolebních debat.
